Nejužší okruh těch, se kterými jsme stále v kontaktu, je zhruba 35 lidí. “Člověk by čekal, že jednou ty lidi ubytujete a problém bude vyřešen,” usmívá se koordinátorka pomoci ukrajinským uprchlíkům Zuzana Kostelníková.

Pravda je taková, že přichází stále nové požadavky: další uprchlící potřebují dopravu, ti ubytovaní se potřebují přesunout z dočasné péče domova seniorů nebo LDN jinam, tu někdo potřebuje pračku, ledničku, protože ta stará, repasovaná už dosloužila. Snažíme se pomáhat i těm, kteří chtějí začít pracovat – se zajištěním práce nebo nějakého vybavení.

“Práce je stále dost a je velmi pestrá. Je potřeba být hodně flexibilní a zároveň mít nějakou schopnost se do řešení problému zakousnout. Pomáháme i dalším církvím a diakoniím, protože už se o naší činnosti “v oboru” ví. Zároveň vím, že se na lidi z Apoštolské církve mohou spolenout. Často pomáhají tiše, bez velkého humbuku – občas ani nevím, že jeli 50 kilometrů, aby pomohli našim ukrajinským přátelům poštelovat pračku,” popisuje práci pro diakonii Zuzka Kostelníková, koordinátorka pomoci lidem postiženým válkou.