Nedávno se mi stala taková zajímavá situace když jsem přišel na jeden pokoj kde byli dva pacienti. Jeden ležel na posteli a druhý seděl u stolku. A když jsem přicházel, tak ten co seděl u stolku říká: “Jé, ahoj Pavle.” Tenhle člověk se jmenuje Jano a je to Slovák.
Já jsem ho nepoznal, tak jsem k němu šel blíž a zeptal jsem se ho odkud se známe. “Před třemi lety jsem byl tady v nemocnici a ty jsi mě navštívil.” A tak jsem si to tak vybavil a začali jsme si povídat.
Ještě včera si Jano říkal, že by byl rád kdyby ho navštívil po těch 3 letech zrovna Pavel. A stalo se tak.
Tak mě to tak povzbudilo a osvěžilo. Většina pacientů se kterýma se setkám opakovaně, jsou rádi, protože si přáli se se mnou setkat znovu.
V poslední době když se za pacienty modlím, tak duch svatý se těch lidí dotýká a oni pláčou. Ale teď minulé pondělí když jsem byl na chirurgii, tak jsem potkal jednu pacientku. Ta mi řekla svoji situaci a závěr byl ten že jsem se s ní modlil. Až na to že ta situace byla obrácená. Při té modlitbě se duch svatý naopak dotýkal mě a já jsem plakal.
Cituje Pavel Čep