Firma, ve které jste ředitelem, má velkou tradici a stále se rozrůstá. Ve vaší pozici musíte jistě hledět stále dál a dopředu. Třeba i za hranice ČR. Přesto se stále osobně zajímáte o region, kde Agrotec sídlí a podporujete zde různé aktivity – jako třeba naší potravinovou pomoc. Jak se Vám daří být takhle ukotvený a dokázat stále dohlédnout i dolů, na běžný život?
Je pravda, že AGROTEC Group je velká, rozsáhlá firma, která působí ve třech zemích střední Evropy a má tisícovku zaměstnanců. Pořád ale stojí na základech, které vznikly v roce 1990 v Hustopečích, v regionu jižní Moravy. A to je to, co nás zavazuje pracovat a pomáhat tomuto regionu, tuto naší společenskou zodpovědnost si uvědomujeme. Tady jsme vznikli, tady žijeme a tady fungujeme. Patříme sem, vnímáme tedy potřeby zdejšího regionu a místních lidí. A i pro mne je důležité neodtrhnout se od lidí tady. S některými jsem dlouho ve firmě, s jinými žiji už dlouho v Hustopečích, potkáváme se na akcích, jsou naši zákazníci a mám tady spoustu přátel. Vnímám tento region jako vlastní, i když odtud nejsem, dnes je již pro mne jižní Morava a Břeclavsko domovem.
Víme, že Agrotec prioritně podporuje sport, kulturu a humanitární pomoc. Jak jste se ale o naší službě dozvěděl Vy sám a čím Vás zaujala?
V Apoštolské církvi, při jednom setkání jsem se dozvěděl o projektu Nadosah, o tom, jak funguje potravinová pomoc potřebným. Vnímal jsem, jak důležitou a záslužnou činnost děláte. Pro mě to má dvě roviny, na jedné straně zachraňujete potraviny, které by se jinak vyhodily a na straně druhé tyto potraviny rozdáváte, distribuujete potřebným, těm kteří opravdu potřebují potravinovou pomoc. A tu dokonce začínáte rozšiřovat o další pomoc, například s vybavením domácností. A to všechno s dobrovolníky.
V životě Vás prý inspiruje Tomáš Baťa a jeho principy řízení směrem k zákazníkům, zaměstnancům i budování firmy. V jednom rozhovoru jste řekl: “Skutečnou hodnotu firmy tvoří právě lidé a vztahy mezi nimi.” Že to není jen prázdná fráze potvrzuje i to, že Agrotec se pravidelně umisťuje v žebříčku nejlepších zaměstnavatelů Jihomoravského kraje. Nemáte pro nás nějaké tipy, jak zavést některé z těchto principů do fungování křesťanské neziskové organizace, založené na práci dobrovolníků, jakou je Diakonie Apoštolské církve?
Baťové vždycky vnímali
společenskou odpovědnost, vždycky viděli hodnotu v lidech, pomáhali jim osobně růst. U Baťů také platilo to, že nic není zadarmo. Člověk, který u nich pracoval a přijímal pomoc měl i vlastní osobní zodpovědnost. A jak zavést podobné principy u vás? Prvním krokem je už to, že ti lidé, kteří pomoc dělají jsou dobrovolníci. Ve vlastním čase a z vlastní píle chtějí pomáhat druhým, nezištně. A to je něco, co lze jen podporovat. Nejlepší je, když takoví lidé dostanou veřejné ocenění, když jsou vidět, když se řekne, že toto jsou právě oni. Za to jim patří od nás všech obrovské DÍKY. I zde platí, že vzájemné vztahy a dobrá spolupráce dokáže vytvářet vnitřní kulturu, kde tito lidé chtějí realizovat svůj altruistický postoj. Důležité pro ně je také podpora od sponzorů a partnerů z vnějšku, která je utvrzuje v jejich práci a smyslu jejich dobrovolné pomoci. To posílí ducha neziskové organizace. Tady je právě naše úloha ve spolupráci s Diakonií Apoštolské církve. Důležité je také dobré vedení a efektivní organizace práce, která to vše podporu a umocňuje.
Děkujeme za vaši pomoc a rozhovor s mnoha zajímavými myšlenkami. Za redakci webu Diakonie Apoštolské církve, Zuzana
