Jaké jsou motivace dobrovolníka pro práci a co může být impulzem se jím stát? Rozhovor s Mirkou Smetanovou, vedoucí kolínského střediska KidzTown a její „přítelkyní na dálku“, novou dobrovolnou fundraiserkou Petrou D.
KidzTown je mateřské centrum, které působí v Kolíně a pravidelně se jeho aktivit zúčastňují rodiny s dětmi od kojeneckého po teenagerský věk. Jeho aktivity se rozrůstají a přesto, že stojí v naprosté většině na práci dobrovolníků, rostou náklady na provoz. Nyní se přes inzerát povedlo navázat vztah s odbornicí, která se nabídla pomáhat s psaním žádostí o dotace a fundraisingem.
Mirko, to jsi možná ani nečekala, že dobrovolníci se dají najít přes inzerát, viď?
Upřímně nečekala. Moje zkušenost je většinou taková, že nám pomáhají lidé z kolínského sboru nebo maminky, které navštěvují náš klubík. Když naše diakonie zadávala inzerát do lednového vydání časopisu Život v Kristu, říkala jsem si, že asi není moc šance, ale že to zkusím. Výsledek mě hodně překvapil. Na druhou stranu, kde jinde hledat pomoc pro křesťanské mateřské centrum, než mezi čtenáři časopisu, který vydává Apoštolská církev.
A v jaké fázi je teď vaše spolupráce, Mirko?
Hned jsme to rozjely. Petra je zkušená v oblasti žádání o dotace a granty. Poslala jsem jí jeden tip a ona hned telefonovala a začala psát žádost. Jednu žádost už jsme odeslaly a nyní čekáme na výsledek.
Petro, můžu se vás zeptat, jak se k vám dostal inzerát KidzTownu?
Ano, opravdu jsem jej úplnou náhodou našla na poslední straně lednového vydání časopisu Života v Kristu. Popravdě mi tou poslední stranou ležel na stole docela dlouho, a poté, co jsem zareagovala na inzerát, jsem již na přečtení jiných stran neměla čas. Mirka mě totiž zaúkolovala doslova přes noc 🙂
Co vás motivovalo na něj odpovědět, když jste z daleka a nechodíte do mateřského centra KidzTown?
To byla samozřejmě moje první otázka, zda je problém, že nejsem fyzicky přítomná v dané lokalitě. Navíc vůbec nejsem odbornice na granty nebo fundraising! Co ale vnímám jako svoji silnou stránku, je tendence reagovat na zajímavé výzvy, schopnost rychle se orientovat dle zadání, zkontaktovat lidi, kteří odborníci opravdu jsou a nechat si v dané problematice poradit. A také mám obrovskou podporu v manželovi – vsadila jsem i na jeho pomoc, neboť je úspěšným žadatelem o granty, i když úplně v jiném oboru (zemědělská malovýroba).
Navíc Mirku již několik let bedlivě sleduji jako velmi schopnou tvůrkyni dětských programů, ať již během duchovních soustředění na Dlouhých Stráních nebo v rámci klubíku KidzTown. Její programy a celkově přístup k dětem mě inspirovaly v mé vlastní činnosti nedělní besídkářky a vedoucí volnočasového kroužku pro maminky s dětmi. Takže pracovat s Mirkou je pro mě vlastně velká odměna.
Stále tedy s Mirkou spolupracujete jen on-line? Plánujete nějaké osobní setkání?
Ano, s Mirkou jsme v pravidelném emailovém kontaktu, přičemž na osobní setkání se moc těším a zajisté přijde v pravý čas.
Slyšela jsem, že máte 4 děti. Je velmi inspirativní, že i přesto jste ochotná pomáhat. Čím byste dodala odvahu a odhodlání pomáhat i dalším zaneprázdněným rodičům, kteří myslí, že by dobrovolnictví nezvládali?
Popravdě, vůbec se zaneprázdněným rodičům nedivím, že nemohou nebo nechtějí najít odvahu nebo odhodlání k extra činnostem. Péče o malé (a leckdy i větší) děti je náročná. Také počet dětí nebo specifická kondice (např. nám dobře známý autismus nebo ADHD) násobí vyčerpanost. Kdybych mohla vrátit čas, sama bych pravděpodobně udělala ohledně mého (a manželova) dobrovolničení pro církev jiná rozhodnutí. V té době jsme ale chtěli maximálně vyhovět, neboť v našem sboru jsou i lidé s malými dětmi systematicky vedeni k dobrovolničení (rozuměj službě Bohu), často bez ohledu na konkrétní životní situace. To by bylo téma na samostatný článek, který se ale neodvážím napsat 🙂 Naše vyhoření ve službě církvi a stáhnutí se více do soukromí bohužel nebylo všemi úplně dobře přijato. Nakonec situaci vtipně a trefně shrnul náš pastor, jehož radu jsme s manželem přijali opravdu s úlevou: „Neblbněte, momentálně budete největší pomocí, když sami nebudete potřebovat pomoc.“ Moje rada zaneprázdněným rodičům tedy zní: Buďte reální a pomáhejte, když s tím souhlasí ostatní členové rodiny a vy uvidíte, že na to opravdu máte prostor. Já nyní prostor pro pomoc KidzTownu mám a doufám/věřím, že to bude dobré.
Děkuji vám oběma za rozhovor a přeji, ať je vaše spolupráce plodná, příjemná a přináší výsledky, Zuzana